Výběr z filmografie – kamera

Celovečerní filmy

Dlhouhometrážní dokumentární filmy

Krátké filmy

Televizní krátkometrážní dokumenty

TVC

Kamera a režie

Producent

Ocenění

MARTIN DOHNAL
Hudební skladatel – autor symfonií, oratorií, scénické divadelní a filmové hudby, herec souboru Činohry NDB a autor nezapomenutelných přednášek na témata z oboru literatury, hudby a divadla.
Autor hudby kinematografického projektu Krvavé písky Libye a Všechny moje děti, který vznikl v koprodukci s ČT Brno.

Hudba a divadlo přitahovaly brněnského rodáka už v raném dětském věku. Od šesti let hrál na klavír, od sedmi let komponoval, také navštěvoval dramatický obor na lidové škole umění a od jedenácti let byl členem amatérského souboru Divydlo. Patřil k nejznámějším československým disidentům. V roce 1983 založil se skupinou přátel rockovou skupinu Pro pocit jistoty, jejímž byl šéfem, dvorním autorem a pianistou. Skupina si záhy vydobyla výborné renomé a stala se uznávanou součástí tehdejší rockové scény. Dnes je hodnocena jako absolutní špička alternativní scény, a to nejenom v českém kontextu. V roce 1986 se zúčastnili Rockfestu, v roce 1990 vyšla jejich gramofonová deska s Programem No. III. Na konci 2009 vydalo hudební nakladatelství Guerilla Records kompletní tvorbu této skupiny na dvou CD, nahrávka vzbudila mimořádnou pozornost.

Od roku 1984 se velmi intenzivně začíná Martin Dohnal soustavně věnovat divadlu. Spolu s Janem Antonínem Pitínským a Petrem Osolsobě stojí u zrodu Ochotnického kroužku, který záhy pořádně zčeří (nejen) brněnské divadelní vody. Hrál v divadelní adaptaci Kafkovy Ameriky, složil hudbu a hrál roli Conductora v inscenaci Abrahamus Patriarcha, složil strhující hudbu k inscenaci Wildeho Salomé v režii polského herce Marka Probosze, proslavil se rolí démonického Christofora ve slavném Pitínského Ananasu. V roce 1990 dochází ke splynutí Ochotnického kroužku s Hadivadlem. Martin Dohnal se stává jedním z klíčových členů souboru. K mnoha inscenacím píše scénickou hudbu (např. Deska, Idiot, Lásky den, Psí valčík, Bouře 2 atd.).

V roce 1990 se stává posluchačem skladby na Janáčkově akademii u prof. Aloise Piňose. Jako mimořádně talentovaný posluchač ukončil studium za tři léta po kontrakci několika ročníků. Jeho absolventským dílem je symfonie No. 1 Pravoslavnaja, kterou provedla Státní filharmonie Brno pod taktovkou dirigenta Charlesa Olivera-Munroea. Sólistou byl Jurij Gorbunov. Martin Dohnal se programově jako autor věnuje symfonické hudbě (např.symfonie No. 2, Bůh kráčí rychlostí 5 km/hod., symfonie No. 3 Ecclesiastes a další), hudbě duchovní (Liturgie sv. Jana Zlatoústého aj.), píše skladby pro varhany (vydavatelství Wolf Records vydalo komplet varhanních skladeb s názvem LEVITATIONE). Velkou pozornost vyvolal koncert pro varhany a orchestr ANGELUS NOVUS, koncert pro housle a orchestr LEVITACE,  Credo quía absurdum est pro soubor bicích nástrojů Dama-Dama atd. Fenomenální úspěch zaznamenal jeho koncert pro vibrafon, smyčcový orchestr a 4 sady zvonů umístěné do čtyř světových stran Žízeň Hvězdy Jitřní (Hommage a Jiří Kuběna). Je autorem rockové opery Manon, která byla uvedena v Komorní opeře JAMU, pro Státní operu Praha napsal na Kafkův námět operu Amerika.

Jedním z vrcholů Dohnalovy tvorby devadesátých let je jeho oratorium pro činoherce Jób, které napsal podle románu Josefa Rotha pro J.A.Pitínského a Hadivadlo. Inscenace obdržela Cenu Alfréda Radoka za rok 1996 a Cenu Alfréda Radoka získal přímo i Martin Dohnal.

Martin Dohnal se stává jedním z nejžádanějších skladatelů scénické hudby. Vedle Jana Antonína Pitínského spolupracuje velmi často například s Janem Nebeským. S tímto režisérem se jako autor hudby setkává při inscenaci hry Dcera vichřice v Divadle Komedie. Pro totéž divadlo složil hudbu k Nebeského inscenacím Marta (nominace na Cenu A.R. za hudbu), Je na čase, aby se to změnilo!, Miriam a další. Divadlo Na zábradlí Praha uvedlo inscenaci JE SUIS autorského tria Tobiáš–Nebeský-Dohnal (nominace na Cenu A.R. za hudbu). Pro Nebeského složil ještě hudbu k inscenacím Jeden den, jedna noc, Dny noci, Bouře 2, Však světla nechte plát, která byla věnována oslavě životního jubilea Jana Kačera.  S režisérem Radovanem Lipusem  se setkává při inscenaci Wildeova Ideálního manžela v pražském Divadle ABC, dále při Lakomci pro Divadlo A. Dvořáka v Ostravě, při inscenaci Paní z moře pro Klicperovo divadlo Hradec Králové. V  Národním divadle v  Praze spolupracuje také s Ivo Krobotem (inscenace Dostojevského Idiota a původní novinky Zdeňka Jecelína Rodinné sídlo), stává se také častým partnerem režiséra Ivana Rajmonta.

Rajmont a Dohnal se spolu poprvé pracovně setkali při inscenaci Kovalčukovy dramatizace Dostojevského Běsů v roce 1997, dalšími inscenacemi byly O´Neillova Cesta dlouhým dnem do noci a Aischylova Oresteia. Doprovází Ivana Rajmonta i do Akademického Divadla Fjodora Volkova v Jaroslavli při inscenacích Shakespearova Krále Leara a Goldoniho Poprasku na laguně. Zde se jeho hudba setkala s velmi kladným oceněním.

Do dnešní doby vytvořil 196 scénických hudeb pro mnoho desítek divadel v tuzemsku i zahraničí.

V Kabinetu múz zaujal cyklem autorských večerů Angelus novus. V roce 2003 se stává dramaturgem Mahenovy činohry. Ve funkci dramaturga se výrazně zasloužil o uvedení řady pozoruhodných titulů, pro mnohé z nich složil rovněž scénickou hudbu jako pro inscenaci Čechovova Výjimečného darebáka (Platonov) anebo Nebezpečné vztahy Christophera Hamptona či pro Zdenka Plachého do jeho inscenace Bulgakovova Molièra.

Spiritus agens divadla Martin Dohnal se velice výrazně podílí na baletním představení Tanec od Ludvíka XV. po break dance, pro níž vytvořil scénář a sám svým neodolatelným způsobem, hluboce erudovaným, fundovaným a přitom nesmírně podněcujícím provádí diváky historií tanečního umění.

Martin Dohnal je filozof, hudební skladatel, herec, dramaturg, komentátor i moderátor. Vždy přesvědčuje svou erudicí, citlivostí i pokorou. Česká televize o Martinu Dohnalovi natočila dva dokumenty – Angelus novus – Martin Dohnal(1993) režiséra Miroslava Balajky a Okno do věčnosti (2000) režisérky Svatavy Kabošové.